Na začátku se vždy vypisují ty nejnovější hlášky a citace. Pokud texty odsud chcete umístit někde jinde, přidejte prosím i zpětný odkaz. Díky 
- “Always tell the truth. Then you don't have to remember anything.”
by Mark Twain Roughin' it
1
Dejte o těchto hláškách vědět i ostatním!
25 komentářů k článku 'Hlášky nejen Zdeňka Pohlreicha'
Pošlete komentář k článku!
Upozornění: Vzhledem k častému výskytu vulgarit v komentářích teď musí být před publikováním každý schválen. Děkujeme za pochopení.Kdy se pořad vysílá?
Rubriky článků
Další stránky na webu
Měsíční archivy
Měsíce
- Říjen 2009 (2)
- Září 2009 (7)
- Srpen 2009 (4)
- Červen 2009 (2)
- Květen 2009 (12)
- Duben 2009 (13)
- Březen 2009 (20)
Nové komentáře:
Odběr novinek a další
RSS kanál
Facebook klub
Sledovat na Twitteru
Spřátelené weby
nebo: “Já jsem nepřijel za váma na šicím stroji!”
“To je druhej největší vynález, hned po krájeným chlebu.”
Asi by to chtělo doplnit…
Nebo “Náš starý přítel kečup. Co by si bez něj česká gastronomie počala?:)”
O opravdu malinkým biftečku na talíři: “To je ten bifťour?? Takovej malej měl už dávno spát…”
Ovšem suverénně nejlepší scéna je,a jen tak něco ji nepřebije,když chtěl Zdenda v Hrádku v Litoměřicích po kuchaři cedník. Ten výbuch smíchu,který pak následoval,sem si už tak dobře 150x vrátil a znova a znova se na to můžu podívat… Lepší než pytlík plnej smíchu,doporučuje 9 z 10 psychiatrů…
Já vím, že tohle je úplně mimo tuhle diskusi, ale nemůžu to neříct. Zajděte do Café Imperial na chřestovou polívku! To bylo poprvé, co jsem hodil po číšníkovi vražedný pohled, když mi odnášel talíř..
Také to nemůžu neříct – to co tu Lukáš píše je dokladem toho, v jakém stavu úroveň hostů v českých restauracích je. Sníst jídlo, se kterým nejsem spokojen a pak házet vražedné pohledy po někom, kdo s jeho přípravou nemá nic společného je opravdu perfektní řešení problému. I když to není k chlubení, tak i v sebelepším podniku občas dojde k nějakému nedostatku. A právě úroveň podniku by měla být určitou zárukou vstřícného vyřešení stížnosti či pochybení. Proč se Lukáš mračí na číšníka místo aby ho požádal o výměnu špatného jídla? Dusit v sobě nespokojenost, vyrábět otrávenou náladu a pak si místo u autora špatného jídla stěžovat na webových fórech fakt noblesu a komunikaci do gastronomie nevnese.
Kavárníku, přečtěte si to ještě jednou. Lukášův příspěvek vůbec nebyl o tom, že by mu nechutnalo, ale naopak! O lítosti, že ta vynikající polívka už je pryč.
Jinak ale je fakt, že dát najevo nespokojenost se zjevnou šlichtou se tady ještě lidi nenaučili. I díky Pohlreichovi a jeho pořadu se to naštěstí pomalu mění. Včera byl mj. v Černých ovcích zajímavý příspěvěk o dětských jídlech v restauracích. Děs běs.
Ale ano, ten příspěvek je napsaný celkem jasně, a pokud v něm jediná zjevně popsaná emoce je vražedný pohled, je reakce pochopitelná.
Tíma dětská jídla jsem bohužel nestihl, nicméně zkušenosti s nimi máme asi všichni. Restauratéři by si měli uvědomit, že vařit pro děti není to samé jako dělat jen menší porce dvou-tří jídel, které se ve většině restaurací stále dokola opakují.
Tedy ne že bych se chtěla hádat, ale není vražedný pohled jako vražedný pohled
Nemyslím, že ten nebohý číšník mohl nabýt dojmu, že má Lukáš v úmyslu jej opravdu zavraždit, byť dojedení vynikajícího pokrmu je důvodem ke smutku a jisté lítosti.
Vlastně mě mrzí a závidím mu, že mě tohle v české restauraci ještě nikdy nepotkalo. Dobré a neošizené jídlo je spíš dílem náhody, než pravidlem.
Ale dyk mi chutnala Kavárníku:) fakt na ní zajděte. já se o ní pokoušel doma a neslavně, neslavně..
Vždyť to byl vtip s tím vražedným pohledem:), to je jasný, že jsem číšníkovi poděkoval! No jo, to má člověk za to, že de snaží bejt vtipnej:)
Zdeněk je fenomén,nikoho podobného neznám,jdeme k němu za pár dní na večeři,moc se těším a jsem také zvědavá.Chci se zeptat – v některém z prvních dílů tohoto pořadu Zdeněk podepisoval kuchařku,na které byl také vyfocený ale on sám žádnou kuchařku nenapsal ani nesestavil,nevíte někdo,prosím co to bylo za knihu?díky:)
Tak to nevím, ale na tu večeři do Café imperial určitě jděte. My jsem tam měli skvělou svíčkovou:)
Jo a musíte si dát pomerančový capuccino!
To Lukáš : jdeme do DIVINIS:) a škoda té kuchařky,nikdo neví,já to neviděla,prý je to kuchařka kde jsou recepty od několika kuchařů a snad od Zdeňka také….
Mě se líbila hláška “Jsem profesionální řidič. Až si na to vydělám, tak si koupím auto.”
Mimo to když řešíte tu kuchařku, tak si nejsem jistej jestli by pan Pohlreich nějakou vůbec sepisoval, když se řídí starými dobrými osvědčenými recepty. Ale pokud mohu doporučit tak jedna z nejlepších kuchařek co sem tak potkal je od Marie B. Svobodové – Kuchařská škola, čili, Důkladné navedení k samostatnému naučení se vaření a správné hospodárnosti. Jsou tam nejen recepty ale také jak správně pracovat se surovinama.
Majitel: Brambory? No ty se musi loupat
Sef: No, treba bys je moh’zkrizit s filckama.Ze by se skrabaly samy…
Asi nejlepsi hlaska, co kdy padla !
“Myslíš, že mě tady vysadil dědeček automobil?”
Hláška vyjadřující nejvyšší stupeň zoufalství doprovázená zakrýváním obličeje:
“Maminko, kup mi koníčka !” Začínám jí v práci také často používat.
“Ten salát je suchej jako dědečkův skalp”
A nebo tohle” vystrčte tu hlavu z prdele”.Už jsem to začala používat taky.
Koukám někdy na pana Babicu a jeho hlášky jsou doopravdy k smíchu:třeba,,Uděláme si sose nebo dip,je to stejný,,-to by mě zajímalo kde ho to naučili.Je to ostuda,a podle něho se máme něco přiučit???
“Ta vomáčka je silná jak noha od kulečníkovýho stolu, hele!”
kruciprdel